-->


Časování slovesa: tun


Překlad: dělat

Přítomný čas

er tut

Préteritum

er tat

Perfektum

er hat getan

   
   


Časování slovesa nepravidelného slovesa [tun]

Časování neboli konjugacejje způsob ohýbání sloves. Změna jejich tvaru, nejčastěji pomocí koncovek a pomocných slov, slouží k vyjádření mluvnických slovesných kategorií, jako jsou osoba, číslo, čas, vid, rod a způsob, které se vztahují k ději či stavu, jež sloveso popisuje. Podle formy časování se slovesa rozdělují na různé třídy (v latině nazývané konjugace), kterým jsou přiřazeny vzory, podle nichž se slovesa v dané třídě časují.

Rozeznáváme slovesné tvary jednoduché (např. ich mache, ich machte) a složené (např. ich habe gemacht, ich werde machen).

Celkově má němčina 6 časů. Dva jsou jednoduché: přítomný (prézentum) a minulý (préteritum). Další čtyři časy jsou složené, tedy při jejich sestavování je nutné použít pomocné sloveso a infinitiv, příp. minulé příčestí slovesa významového. Mezi složené časy patří čas budoucí (futurum I), minulý složený (perfektum), předminulý (plusquamperfektum) a předbudoucí (futurum II).

  ...   ... Více informací


Přítomný čas/Prézentum – Präsens

ich
tue 
du
tust 
er/sie/es
tut 
wir
tun 
ihr
tut 
sie/Sie
tun 

Minulý čas jednoduchý/Préteritum – Präteritum

ich
tat 
du
tatest; tatst 
er/sie/es
tat 
wir
taten 
ihr
tatet 
sie/Sie
taten 

Minulý čas složený/Perfektum – Perfekt

ich
habe getan 
du
hast getan 
er/sie/es
hat getan 
wir
haben getan 
ihr
habt getan 
sie/Sie
haben getan 

Předminulý čas/Plusquamperfektum – Plusquamperfekt

ich
hatte getan 
du
hattest getan 
er/sie/es
hatte getan 
wir
hatten getan 
ihr
hattet getan 
sie/Sie
hatten getan 

Budoucí čas/Futurum I – Futur I

ich
werde tun 
du
wirst tun 
er/sie/es
wird tun 
wir
werden tun 
ihr
werdet tun 
sie/Sie
werden tun 

Předbudoucí čas/Futurum II – Futur II

ich
werde getan haben 
du
wirst getan haben 
er/sie/es
wird getan haben 
wir
werden getan haben 
ihr
werdet getan haben 
sie/Sie
werden getan haben 

Konjunktiv (Subjunktiv) slovesa nepravidelného slovesa [tun]

Konjunktiv (z pozdně latinského modus coniunctivus) v překladu znamená způsob sloužící k větné vazbě (z lat. coniungere – spojovat). V angličtině se používá také termín subjunktiv.

Konjunktiv je slovesný způsob, který vyjadřuje zpravidla podmíněnost či hypotetičnost děje.

Vyjadřuje akce možné, pravděpodobné, hypotetické, žádoucí, obávané nebo potřebné (slouží tak k vyjádření postojové modality mluvčího). Tento způsob slouží k vyjádření imaginárních konceptů, které se ve skutečnosti nemusí nikdy realizovat. Označuje především subjektivnost, pochybnosti či nejistotu sdělení.

V němčině se rozlišuje konjunktiv I a konjunktiv II.

Konjunktiv I zahrnuje konjunktiv prézenta (např. er sei, er habe), konjunktiv futura a konjunktiv perfekta.

Konjunktiv I často vyjadřuje cizí mínění, z pohledu mluvčího mnohdy nevěrohodné (srovnejte indikativ prézenta: Er sagt, dass niemand zu Hause ist. – Říká, že nikdo není doma. X konjunktiv prézenta: Er sagt, dass niemand zu Hause sei. – Říká, že (prý) nikdo není doma.).

Konjunktiv II zahrnuje konjunktiv préterita (er wäre, er hätte) a konjunktiv plusquamperfekta.

  ...   ... Více informací


Konjunktiv I: Přítomný čas – Konjunktiv I: Präsens

ich
tue 
du
tuest 
er/sie/es
tue 
wir
tuen 
ihr
tuet 
sie/Sie
tuen 

Konjunktiv I: Minulý čas složený – Konjunktiv I: Perfekt

ich
habe getan 
du
habest getan 
er/sie/es
habe getan 
wir
haben getan 
ihr
habet getan 
sie/Sie
haben getan 

Konjunktiv I: Budoucí čas – Konjunktiv I: Futur I

ich
werde tun 
du
werdest tun 
er/sie/es
werde tun 
wir
werden tun 
ihr
werdet tun 
sie/Sie
werden tun 

Konjunktiv I: Předbudoucí čas – Konjunktiv I: Futur II

ich
werde getan haben 
du
werdest getan haben 
er/sie/es
werde getan haben 
wir
werden getan haben 
ihr
werdet getan haben 
sie/Sie
werden getan haben 

Konjunktiv II: Minulý čas jednoduchý – Konjunktiv II: Präteritum

ich
täte 
du
tätest 
er/sie/es
täte 
wir
täten 
ihr
tätet 
sie/Sie
täten 

Konjunktiv II: Předminulý čas – Konjunktiv II: Plusquamperfekt

ich
hätte getan 
du
hättest getan 
er/sie/es
hätte getan 
wir
hätten getan 
ihr
hättet getan 
sie/Sie
hätten getan 

Konjunktiv II: Budoucí čas – Konjunktiv II: Futur I

ich
würde tun 
du
würdest tun 
er/sie/es
würde tun 
wir
würden tun 
ihr
würdet tun 
sie/Sie
würden tun 

Konjunktiv II: Předbudoucí čas – Konjunktiv II: Futur II

ich
würde getan haben 
du
würdest getan haben 
er/sie/es
würde getan haben 
wir
würden getan haben 
ihr
würdet getan haben 
sie/Sie
würden getan haben 

Rozkazovací způsob (Imperativ) slovesa nepravidelného slovesa [tun]

Rozkazovací způsob či imperativ (z latinského imperativus) je slovesný způsob, jímž se vyjadřuje příkaz, požadavek či zákaz. V mnoha případech může použití rozkazovacího způsobu znít hrubě a nezdvořile. Rozkaz proto bývá mnohdy opisován zdvořilejší formulací, kde je použit jiný způsob.

  ...   ... Více informací


Rozkazovací způsob

du
tue; tu 
ihr
tut 

Příčestí(Partizip ) slovesa nepravidelného slovesa [tun]

Příčestí (participium, z latinského participare – „mít účast“) je neurčitý jmenný tvar slovesa, který má v jazyce různé funkce:

  • podílí se na tvorbě složených slovesných časů,
  • podílí se na tvorbě trpného rodu,
  • má funkci přívlastku,
  • slouží jako alternativa k vedlejším větám (tzv. větné kondenzátory),
  • a další.

Příčestí jsou často základem tvorby přídavných jmen (tzv. deverbálních adjektiv), např. gekauft – gekauft(-e), verpasst – verpasst(-e), vergangen – vergangen(-e), ale i podstatných jmen (tzv. deverbálních substantiv), např. griff – der Griff.

  ...   ... Více informací


Příčesti přítomné

ich
tuend 

Příčesti minulé

ich
getan 





Pokračovat ve studiu nepravidelných sloves:
Náhodná volba






Nepravidelná slovesa Němčina