Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

LEARNIV.com  >  cs  >  Nepravidelná slovesa Angličtina  >  shall


Minulý čas pro nepravidelné sloveso:

shall

Infinitiv

shall

[ʃæl]

Minulý čas

should

[ʃʊd]

Příčestí minulé

xxx





   
   

Časování nepravidelného slovesa [shall]

Časování neboli konjugace je způsob ohýbání sloves. Změna jejich tvaru, nejčastěji pomocí koncovek a pomocných slov, slouží k vyjádření mluvnických slovesných kategorií, jako jsou osoba, číslo, čas, vid, rod a způsob, které se vztahují k ději či stavu, jež sloveso popisuje. Podle formy časování se slovesa rozdělují na různé třídy (v latině nazývané konjugace), kterým jsou přiřazeny vzory, podle nichž se slovesa v dané třídě časují.

Rozeznáváme slovesné tvary jednoduché (např. dělat, dělám) a složené (např. dělal jsem, budu dělat).

Celkově má angličtina 12 základních časů. Ne se všemi se však při běžném rozhovoru s rodilým Angličanem či Američanem setkáte.

  ...   ... Více informací

Přítomný čas

I
shall 
you
shall 
he/she/it
shall 
we
shall 
you
shall 
they
shall 

Přítomný čas průběhový

I
 
you
 
he/she/it
 
we
 
you
 
they
 

Minulý čas

I
should 
you
should 
he/she/it
should 
we
should 
you
should 
they
should 

Minulý čas průběhový

I
 
you
 
he/she/it
 
we
 
you
 
they
 

Předpřítomný čas

I
 
you
 
he/she/it
 
we
 
you
 
they
 

Předpřítomný čas průběhový

I
 
you
 
he/she/it
 
we
 
you
 
they
 

Předminulý čas

I
 
you
 
he/she/it
 
we
 
you
 
they
 

Předminulý čas průběhový

I
 
you
 
he/she/it
 
we
 
you
 
they
 

Budoucí čas

I
 
you
 
he/she/it
 
we
 
you
 
they
 

Budoucí čas průběhový

I
 
you
 
he/she/it
 
we
 
you
 
they
 

Předbudoucí čas

I
 
you
 
he/she/it
 
we
 
you
 
they
 

Předbudoucí čas průběhový

I
 
you
 
he/she/it
 
we
 
you
 
they
 

Podmiňovací způsob
(Conditional)
nepravidelného slovesa [shall]

Podmiňovací způsob (kondicionál) je slovesný způsob, jímž se vyjadřuje, že uskutečnění určitého děje nebo stavu je podmíněno jistými okolnostmi. Kondicionál je rovněž možné využít k vyjádření zdvořilé žádosti (mohl byste mi prosím říci…?).

V angličtině se přítomný kondicionál tvoří pomocí pomocného slova would a slovesa v základním tvaru (infinitivu).

Pro tvoření minulého kondicionálu se používá minulý infinitiv, tj. konstrukce would have + příčestí trpné. V angličtině je nutné správně rozlišovat mezi minulým a přítomným kondicionálem.

  ...   ... Více informací

Kondicionál přítomný
(Conditional present)

I
 
you
 
he/she/it
 
we
 
you
 
they
 

Kondicionál přítomný průběhový
(Conditional present progressive)

I
 
you
 
he/she/it
 
we
 
you
 
they
 

Kondicionál minulý
(Conditional perfect)

I
 
you
 
he/she/it
 
we
 
you
 
they
 

Kondicionál minulý průběhový
(Conditional perfect progressive)

I
 
you
 
he/she/it
 
we
 
you
 
they
 

Konjunktiv
(Subjunktiv)
nepravidelného slovesa [shall]

Konjunktiv (z pozdně latinského modus coniunctivus, v překladu způsob sloužící k větné vazbě, z lat. coniungere – spojovat) či (v angličtině) subjunktiv).

Konjunktiv je slovesný způsob, který vyjadřuje zpravidla podmíněnost či hypotetičnost děje.

Vyjadřuje akce možné, pravděpodobné, hypotetické, žádoucí, obávané nebo potřebné (slouží tak k vyjádření postojové modality mluvčího). Je to způsob akcí myšlených, které se nemusí stát v žádném časovém bodě. Označuje především subjektivnost, pochybnosti či nejistotu sdělení.

  ...   ... Více informací

Konjunktiv přítomný
(Present subjunctive)

I
 
you
 
he/she/it
 
we
 
you
 
they
 

Konjunktiv minulý
(Past subjunctive)

I
 
you
 
he/she/it
 
we
 
you
 
they
 

Konjunktiv předpřítomný
(Past perfect subjunctive)

I
 
you
 
he/she/it
 
we
 
you
 
they
 

Rozkazovací způsob
(Imperativ)
nepravidelného slovesa [shall]

Rozkazovací způsob či imperativ (z latinského imperativus) je slovesný způsob, jímž se vyjadřuje příkaz, požadavek či zákaz. V mnoha případech může znít použití rozkazovacího způsobu hrubě a nezdvořile. Rozkaz proto bývá mnohdy opisován zdvořilejší cestou skrze použití jiného způsobu.

Ve většině jazyků se rozkazovací způsob používá zejména ve 2. osobě, k níž se mluvčí obvykle obrací. V písmu se výpovědi obsahující rozkazovací způsob ukončují:

  • vykřičníkem, jedná-li se o kategorický požadavek (Okamžitě odejdi!);
  • v ostatních případech tečkou, jedná-li se zejména o zdvořilou žádost (Prosím, otevři okno.).

V angličtině se rozkazovací způsob 2. osoby (jednotného i množného čísla) shoduje s infinitivem (bez částice to):

  • (to) do = dělat, do! = dělej! dělejte!
  • V jiných osobách se opisuje vazbou se slovesem let (nechat) a předmětovým pádem osobního zájmena, nejčastěji v 1. osobě množného čísla:
  • let us (= let's) go! = pojďme!
  ...   ... Více informací

Rozkazovací způsob
(Imperativ)

I
 
you
 
he/she/it
 
we
 
you
 
they
 

Příčestí
(Participle)
nepravidelného slovesa [shall]

Příčestí (participium, z latinského participare – „mít účast“) je neurčitý jmenný tvar slovesa, který má v jazyce různé funkce:

  • účast na tvorbě složených slovesných časů;
  • účast na tvorbě trpného rodu;
  • funkce přívlastku;
  • alternativa k vedlejším větám (větné kondenzátory);
  • a jiné.

Příčestí jsou často základem tvorby přídavných jmen (deverbální adjektiva), např. koupen - koupený, minul - minulý, a podstatných jmen (deverbální substantiva), zakoupen - zakoupení.

  ...   ... Více informací

Příčestí přítomné
(Present participle)

I
 
you
 
he/she/it
 
we
 
you
 
they
 

Příčestí minulé
(Past participle)

I
should 
you
 
he/she/it
 
we
should 
you
 
they
 











Nepravidelná slovesa