Learniv
Learniv
▷ Časování slovesa - ANERKENNEN | Learniv.com

learniv.com  >  cs  >  Pravidelná slovesa Němčina  >  anerkennen

Časování slovesa: anerkennen


Překlad: uznat

Přítomný čas

er erkennt an

Préteritum

er erkannte an

Perfektum

er hat anerkannt



Časování slovesa pravidelného slovesa [anerkennen]

Časování neboli konjugacejje způsob ohýbání sloves. Změna jejich tvaru, nejčastěji pomocí koncovek a pomocných slov, slouží k vyjádření mluvnických slovesných kategorií, jako jsou osoba, číslo, čas, vid, rod a způsob, které se vztahují k ději či stavu, jež sloveso popisuje. Podle formy časování se slovesa rozdělují na různé třídy (v latině nazývané konjugace), kterým jsou přiřazeny vzory, podle nichž se slovesa v dané třídě časují.

Rozeznáváme slovesné tvary jednoduché (např. ich mache, ich machte) a složené (např. ich habe gemacht, ich werde machen).

Celkově má němčina 6 časů. Dva jsou jednoduché: přítomný (prézentum) a minulý (préteritum). Další čtyři časy jsou složené, tedy při jejich sestavování je nutné použít pomocné sloveso a infinitiv, příp. minulé příčestí slovesa významového. Mezi složené časy patří čas budoucí (futurum I), minulý složený (perfektum), předminulý (plusquamperfektum) a předbudoucí (futurum II).

  ...   ... Více informací


Přítomný čas/Prézentum – Präsens

ich
erkenne an 
du
erkennst an 
er/sie/es
erkennt an 
wir
erkennen an 
ihr
erkennt an 
sie/Sie
erkennen an 

Minulý čas jednoduchý/Préteritum – Präteritum

ich
erkannte an 
du
erkanntest an 
er/sie/es
erkannte an 
wir
erkannten an 
ihr
erkanntet an 
sie/Sie
erkannten an 

Minulý čas složený/Perfektum – Perfekt

ich
habe anerkannt 
du
hast anerkannt 
er/sie/es
hat anerkannt 
wir
haben anerkannt 
ihr
habt anerkannt 
sie/Sie
haben anerkannt 

Předminulý čas/Plusquamperfektum – Plusquamperfekt

ich
hatte anerkannt 
du
hattest anerkannt 
er/sie/es
hatte anerkannt 
wir
hatten anerkannt 
ihr
hattet anerkannt 
sie/Sie
hatten anerkannt 

Budoucí čas/Futurum I – Futur I

ich
werde anerkennen 
du
wirst anerkennen 
er/sie/es
wird anerkennen 
wir
werden anerkennen 
ihr
werdet anerkennen 
sie/Sie
werden anerkennen 

Předbudoucí čas/Futurum II – Futur II

ich
werde anerkannt haben 
du
wirst anerkannt haben 
er/sie/es
wird anerkannt haben 
wir
werden anerkannt haben 
ihr
werdet anerkannt haben 
sie/Sie
werden anerkannt haben 

Konjunktiv (Subjunktiv) slovesa pravidelného slovesa [anerkennen]

Konjunktiv (z pozdně latinského modus coniunctivus) v překladu znamená způsob sloužící k větné vazbě (z lat. coniungere – spojovat). V angličtině se používá také termín subjunktiv.

Konjunktiv je slovesný způsob, který vyjadřuje zpravidla podmíněnost či hypotetičnost děje.

Vyjadřuje akce možné, pravděpodobné, hypotetické, žádoucí, obávané nebo potřebné (slouží tak k vyjádření postojové modality mluvčího). Tento způsob slouží k vyjádření imaginárních konceptů, které se ve skutečnosti nemusí nikdy realizovat. Označuje především subjektivnost, pochybnosti či nejistotu sdělení.

V němčině se rozlišuje konjunktiv I a konjunktiv II.

Konjunktiv I zahrnuje konjunktiv prézenta (např. er sei, er habe), konjunktiv futura a konjunktiv perfekta.

Konjunktiv I často vyjadřuje cizí mínění, z pohledu mluvčího mnohdy nevěrohodné (srovnejte indikativ prézenta: Er sagt, dass niemand zu Hause ist. – Říká, že nikdo není doma. X konjunktiv prézenta: Er sagt, dass niemand zu Hause sei. – Říká, že (prý) nikdo není doma.).

Konjunktiv II zahrnuje konjunktiv préterita (er wäre, er hätte) a konjunktiv plusquamperfekta.

  ...   ... Více informací


Konjunktiv I: Přítomný čas – Konjunktiv I: Präsens

ich
erkenne an 
du
erkennest an 
er/sie/es
erkenne an 
wir
erkennen an 
ihr
erkennet an 
sie/Sie
erkennen an 

Konjunktiv I: Minulý čas složený – Konjunktiv I: Perfekt

ich
habe anerkannt 
du
habest anerkannt 
er/sie/es
habe anerkannt 
wir
haben anerkannt 
ihr
habet anerkannt 
sie/Sie
haben anerkannt 

Konjunktiv I: Budoucí čas – Konjunktiv I: Futur I

ich
werde anerkennen 
du
werdest anerkennen 
er/sie/es
werde anerkennen 
wir
werden anerkennen 
ihr
werdet anerkennen 
sie/Sie
werden anerkennen 

Konjunktiv I: Předbudoucí čas – Konjunktiv I: Futur II

ich
werde anerkannt haben 
du
werdest anerkannt haben 
er/sie/es
werde anerkannt haben 
wir
werden anerkannt haben 
ihr
werdet anerkannt haben 
sie/Sie
werden anerkannt haben 

Konjunktiv II: Minulý čas jednoduchý – Konjunktiv II: Präteritum

ich
erkennte an 
du
erkenntest an 
er/sie/es
erkennte an 
wir
erkennten an 
ihr
erkenntet an 
sie/Sie
erkennten an 

Konjunktiv II: Předminulý čas – Konjunktiv II: Plusquamperfekt

ich
hätte anerkannt 
du
hättest anerkannt 
er/sie/es
hätte anerkannt 
wir
hätten anerkannt 
ihr
hättet anerkannt 
sie/Sie
hätten anerkannt 

Konjunktiv II: Budoucí čas – Konjunktiv II: Futur I

ich
würde anerkennen 
du
würdest anerkennen 
er/sie/es
würde anerkennen 
wir
würden anerkennen 
ihr
würdet anerkennen 
sie/Sie
würden anerkennen 

Konjunktiv II: Předbudoucí čas – Konjunktiv II: Futur II

ich
würde anerkannt haben 
du
würdest anerkannt haben 
er/sie/es
würde anerkannt haben 
wir
würden anerkannt haben 
ihr
würdet anerkannt haben 
sie/Sie
würden anerkannt haben 

Rozkazovací způsob (Imperativ) slovesa pravidelného slovesa [anerkennen]

Rozkazovací způsob či imperativ (z latinského imperativus) je slovesný způsob, jímž se vyjadřuje příkaz, požadavek či zákaz. V mnoha případech může použití rozkazovacího způsobu znít hrubě a nezdvořile. Rozkaz proto bývá mnohdy opisován zdvořilejší formulací, kde je použit jiný způsob.

  ...   ... Více informací


Rozkazovací způsob

du
erkenne an; erkenn an 
ihr
erkennt an 

Příčestí(Partizip ) slovesa pravidelného slovesa [anerkennen]

Příčestí (participium, z latinského participare – „mít účast“) je neurčitý jmenný tvar slovesa, který má v jazyce různé funkce:

  • podílí se na tvorbě složených slovesných časů,
  • podílí se na tvorbě trpného rodu,
  • má funkci přívlastku,
  • slouží jako alternativa k vedlejším větám (tzv. větné kondenzátory),
  • a další.

Příčestí jsou často základem tvorby přídavných jmen (tzv. deverbálních adjektiv), např. gekauft – gekauft(-e), verpasst – verpasst(-e), vergangen – vergangen(-e), ale i podstatných jmen (tzv. deverbálních substantiv), např. griff – der Griff.

  ...   ... Více informací


Příčesti přítomné

ich
anerkennend 

Příčesti minulé

ich
anerkannt 





Pokračovat ve studiu nepravidelných sloves:
Náhodná volba






Časování sloves v Němčině